Vyhrát a přesto potěšit většinu soupeřů!

Na republikových mistrovstvích Bromptonů jsem zvyklý vyhrávat. To už není zábavné pro ostatní účastníky. Letošní závěr sezony se mi však zdramatizoval.

Na Benelux Brompton Championship v půlce září se mi nevedlo. Byl jsem třetí.

1. Giacomo Elia 13:17

3. Ivo Petrous 13:29

Nohy mi netočily a nebyl jsem schopný v závěru zachytit nástup soupeřů. Ovšem měl jsem i trochu štěstí, dva dny po závodě se mi začal trhat zadní plášť. Podlepil a přelepil jsem jej leukoplastí a kobercovkou a ujel na něm ještě dvě stě kilometrů.
Užil jsem si cesty z Düsseldorfu do Antverp a následně do Amsterodamu. Devět slunečných dní v kuse v tomto kraji prý je opravdu výjimečně. Největší „kopec“ jsem jel v Rotterdamu – podjezd tunelem pod mořem.

A po návratu domů jsem zjistil, že Giacomo se chystá i na naše mistrovství.

Snažil jsem se v posledním týdnu alespoň trénovat intenzitu. Vzhledem k počasí to byly pouhé tři tréninky, kdy jsem si dával dvacetivteřinové úseky maximální rychlostí, abych se následně minutu až dvě křísil. Vymýšlel jsem možné taktiky, protože Giacomo je silný a ambiciózní soupeř.

V předvečer závodu jsem zjistil, že se nechystá sám, ale že jede celý Italský tým, který vyhrál soutěž družstev na mistrovství světa. I jednotlivě byli všichni přede mnou.

viz Brompton World Championship:

3. Marco Cali 23:11

4. Giacomo Elia 23:16

6. Alessandro Rossi 23:17

8. Ivo Petrous 23:20

Předstartovní příprava: Synek odešel do hospody a pověřil mě, ať mu zprovozním nový mobil a foťák. Přišel lehce po půlnoci. V jednu odcházím spát, abych v 4:50 vstával. Ještě za tmy jednu na kole 20km na Zbraslav, odkud mám odvoz. Dobrý odpočinek si představuju jinak.

Italové na tom o moc lépe nebyli, přesouvali se v pátek v dešti na kolech z Bratislavy k Břeclavi.

Start se mi nepovedl. Při skládání kola (unfolding), kterým závod začíná, se mi klepou ruce a vyjíždím až daleko za Italy. Naštěstí nevolí vysoké tempo a rychle je dojíždím. Stále si něco domlouvají. Na otočce zjišťuji, že nejsme sami, ale že nás jede skupinka asi osmi závodníků. Až jsem se ulekl. Asi štěstí, protože Italové se nemohli soustředit jen na mne. Giacomo na otočce padá, okamžitě však pokračuje a rychle je zpět v čelní skupince. Poslední kilometr. Italové tvoří blok, který není kudy předjet. Při jednom pokusu vyjíždím na trávu, naštěstí se rychle vracím na cestu. Už si začínám říkat, že čtvrté místo by opravdu nebylo příjemné.

V závěru je trať klikatá a prostoru je minimum. Asi dvě stě metrů před cílem vyráží vpřed Marco. Tím se mi uvolňuje prostor a vyrážím za ním. Na úzké cestě lehce křižuje, nejde to zleva, nejde to zprava. Padesát metrů před cílem jsme loket na loket; nevím z které strany, ani jak jsem se tam dostal. Vypínám pud sebezáchovy, držím si stopu a klopím kolo do poslední zatáčky.

Popadám dech, diváci bouří, Italové se zuřivě dohadují a postupně mi přichází gratulovat soupeři, že vítězství zůstalo na domácí půdě. Takže jsem nakonec potěšil většinu konkurentů :-).

Tím to nekončí. Odpoledne je soutěž ve skládání (folding) kola. V tom jsem opravdu dobrý. Poslední dva měsíce jsem však kolo prakticky neskládal. Na pódium se nehrnu, chci skládat až mezi posledními. Přede mnou Giacomo skládá za 7,453 sekundy. Vynikající čas. Vím, že už jsem kolo složil rychleji. Dnes už jsem tak unavený, že s dobrým časem vůbec nepočítám. Po závodě jsem pořád nabuzený adrenalinem, nohy se mi klepou a ruce na tom nejsou o moc lépe.

Maximální soustředění. Startuji stopky. Ruce se mi chvějí při povolování šroubů na rámu. Určitě začínám pomaleji, než obvykle.  Zbytek skládání nevnímám, ruce vykonávají naučené pohyby a vědomí se pohybuje kdesi mimo tělo. Zastavuji stopky. 6,719 sekundy. Chvíli trvá, než se mi vrátí zatoulané vědomí a dochází mi, že jsem dal prakticky nepřekonatelný čas. Řvu vítězný řev. Bolí mě celé tělo. Vyhrál jsem.

Co dál? Na italský šampionát je dlouhá cesta a obvykle se kryje s rakouským. A vím, že Giacomo, Alessandro i Marco jsou lepší cyklisté než já. Domácí vítězství bylo o pořádné dávce štěstí a odhodlání. Přesto to nevidím jinak, než že se musím vypravit do Itálie, ať si užiju závodu a dopřeju klukům taliánským sladkou odvetu.

Další informace o Mistrovství:

http://www.cyklospeciality.cz/aktuality/festival-cyklospecialit-2014/

http://www.nakole.cz/clanky/1181-na-mistrovstvi-cr-a-sr-skladacich-kol-brompton-padl-novy-rekord.html

PS: hned následující den po závodě se mi rozpadá kolečko na napínáku. Stát se to při závodě, tak nedojedu. Štěstí.